V roce 1976 podstoupila Němka Anneliese Michelová sérii exorcismů. Obřady vykonávali dva kněží katolické církve, aby dívku osvobodili od šesti démonů. Zdánlivě v důsledku vymítání však dívka zemřela. Její rodiče i oba exorcisté byli následně postaveni před soud a odsouzeni za zabití z nedbalosti. Antropoložka nabízí vlastní výklad exorcismu i událostí, které se v tomto případě odehrály. Čerpá z rozhovorů s kněžími, rodiči a přáteli dívky, z přepisů soudního procesu i z vlastních studií náboženských tradic.

Kdesi ve Stockholmu se zmítá žena v horečkách. Nemocné tělo probouzí její paměť a z té se vynořují vzpomínky: na první lásku, z níž se stala celebrita, na nespoutanou spolubydlící z univerzitních let, rozervaného excentrika, s nímž prožila románek, či na křehkou, traumatizovanou Birgitte. Vyprávění skládá ze zdánlivě nedůležitých detailů čtyři portréty. Na samé hranici horečnatého šílenství ale vyvstává otázka: Kdo je vůbec hlavní postavou portrétu – osoba na výsledném plátně, anebo ta, která drží štětec?

Divadlo umí okouzlit. Ví to i jedenáctiletá Františka, která se po škole víc než domů těší do dramatického kroužku. Proč však vedoucí Mirek své divadelní partě zakazuje kamarádit se s jinými dětmi? Proč tvrdí, že správná herečka musí režisérovi vždy zcela důvěřovat, a nutí své svěřenkyně se svlékat? Zdá se, že ospalé městečko, kde Františka žije, má už řadu let závažné tajemství – tajemství, o kterém všichni tak nějak vědí, ale promluvit nechce nikdo.